Co je to AVK a IK

Druhy plemenitby - liniová, inbreeding, nepříbuzenská

AVK - společní předci v rodokmenu.

IK - koeficient příbuzenské plemenitby.

Příklad: Rodokmen Bessi

Předek Horrido se v rodokmenu objeví dvakrát. Tak z 30 předků jednoho odečtete. AVK si můžete vypočítat takto:

AVK = 29/30=0,966

Tak AVK pro tohoto psa je  96,6%

Rodokmen Japsi

Don Cajus Benjamin Arno
Kitz
Comtesse Ulk
Bina
Bijou Filou Ulk
Ralle
Hummel Boss
Birke
Isabella Ilya Alf Benjamin
Nieta
Anje Ulk
Drossel
Distel Cajus Benjamin
Comtesse
Bijou Filou
Hummel

Příklad: rodokmen Japsi

Takto získáte následující výsledky

Jméno psa kolikrát je v rodokmenu stejní předci
Cajus 2 1
Bijou 2 1
Benjamin 3 2
Comtesse 2 1
Filou 2 1
Hummel 2 1
Ulk 3 2
    Celkem 9

Z 30 různých předků musíte odečíst 9 předků. AVK pro Japsi může být vypočítán jako kvocient;

AVK = 21/30 = 0.7

Takže Japsi má 70% vhodných předků.

AVK závisí na čísle z počtu  generací z kterých ho vypočítáváte. většinou se vypočítává do 4 generace. A vypočítáte ho tak, že vezmete počet různých předků a vydělíte ho celkovým počtem předků. To znamená, že u Japsi máte v rodokmenu celkem 30 předků. Ale někteří se vám tam objevují vícekrát. Tak vezmete každého předka pouze jednou ( pokud se zde ovšem ukáže vícekrát, počítáme ho 2 × ) a počet předků, který získáte ( v tomto případě 21 ) vydělíte  celkovým počtem ( v tomto případě 30 - protože počítáte společné předky do 4 generace ). Takže 21 : 30 = 0,7. Když si to převedeme na procenta, tak Japsi má 70% různých předků.

Čím je toto procentuální číslo nižší, tím je příbuzenská plemenitba větší.

Rozdíl mezi AVK a IK- U Avk se počítají společní předci, to znamená předci, se stejným jménem. Kdyžto u IK se počítá příbuzenská plemenitba.

Příklad: V rodokmenu jsou dvě feny, jedna se jmenuje Adélka z Lipového háje a druhá Aneta z Lipového háje, tyto dvě feny jsou sestry, do společných předků ( AVK ) se nezapočítávají. Kdežto do příbuzenské plemenitby (  IK ) ano.

TOP :

Druhy plemenitby

Liniová plemenitba: chov zvířat více či méně příbuzných po 1 plemeníkovi - otci, za účelem upevnění jeho pozitivních vlastností (exteriérových, povahových..) v potomstvu. Maximální nejbližší příbuznost pářených jedinců je však jen bratranec x sestřenice.

Inbreeding:  nejužší příbuzenská plemenitba (otec x dcera; matka x syn; vlastní sourozenci mezi sebou)

Nepříbuzenská plemenitba: páření partnerů, kteří nemají alespoň pět nebo šest generací žádné společné předky
 

Pár dobrých rad pro zajištění zdravého a kvalitního chovu:
1. Podle genetické situace populace plemene omezit maximální počet vrhů po jednom samci, tedy maximalizovat počet používaných psů.
2. Pářit zvířata, která mají minimum společných předků (v ideálním případě žádné).
3. Psy nebo semeno importovat z oblastí, jejichž chov byl geneticky izolován, jsou tedy nepříbuzní, pozor však na zavlečení nových defektů.
4. Pokud možno neopakovat rodičovské kombinace.
5. Provádět ostrý výběr na vitalitu (zdraví, životaschopnost).
"Chovným cílem by neměl být superšampión na úkor ostatního chovného stavu nebo dokonce celého plemene, nýbrž vyšlechtění mnoha psů vysoké kvality, kteří vykazují vynikající hodnoty v konformaci, výkonu a genetické variabilitě." (H. Wachtel, 1998)

Převzato z internetu